Nemohu říci, že jsem jak se tak říká, počítačový maniak či dokonce expert. Přesto mám k těm
zázračným bedničkám a svítícím obrazovkám velmi kladný vztah. V době, když jsem se s počítači
začala seznamovat jsem je k práci a v práci nepotřebovala a tudíž jsem pouze občas hrála nějaké ty
jednoduché hry. Jak šel čas, změnila jsem zaměstnání, a byla jsem nucena začít na počítačích i
smysluplně pracovat, odsunula jsem hraní her na téměř vedlejší kolej. Občas jsem se sice nechala
strhnout nějakou tou "gameskou", kterou si půjčil od spolužáků můj potomek, ale většinou to nemělo
dlouhého trvání.
S nástupem Internetu v zemích Českých jsem místo hraní her upřednostnila večerní brouzdání....
Až do začátku letošního října.
Vejdu do pokoje k mému patnáctiletému potomkovi, vidím, jak sedí u svítící obrazovky, a již ode dveří ho chválím, že píše ten referát na češtinu. Přijdu blíž a k mé veliké nelibosti vidím, že mladý pán referát nepíše nýbrž hraje jakousi hru. Upozorním ho tedy, že v případě neúspěchů ve škole mu bude sníženo kapesné a chystám se odejít....
...Kéž bych to tenkrát udělala...
Syn mně však zadrží, a přesvědčuje mně, že na to se prostě musím podívat.
Přistupuji tedy k synovu počítači a poslouchám jeho nadšený výklad o obytných zónách, komerčních
zónách, průmyslových zónách, elektrifikaci, hromadné dopravě...
Zasvěcený čtenář jistě v tomto okamžiku pochopil, že můj potomek propadl SimCity 3000.
Podrobný výklad tenkrát syn ukončil steskem, že hra je to "super", ale chybí jí český překlad.
Vzhledem k faktu, že duchovní otec internetové stránky Čedičovy češtiny je mým dobrým známým,
přislíbila jsem, že češtinu seženu.
Jak jsem slíbila, tak jsem učinila. Následující večer jsem češtinu stáhla a počala jí instalovat na
synův počítač. Neobešlo se to bez problémů, jedna z fází instalace byla kompletní odinstalování hry a
následná nová instalace, což vzhledem k tomu, že synek vlastní starší PC bylo chvílemi dost napínavé.
Když mi totiž 3x v průběhu instalace vyběhlo roztočené CD z mechaniky a skončilo na druhém konci
pokoje, měla jsem sto chutí praštit do počítače i do potomka.:-//
Nakonec se vše zdařilo a slavnostně jsme spustili první hru v jazyce českém. Synek byl nadšen
a uštědřil mi další nadšenou přednášku o smyslu celé hry.
Uplynulo několik dní a já se opět byla podívat, kterak si potomek vede. Když jsem viděla hru
rozehranou po delším čase, byla jsem již utvrzena, že to tedy taky zkusím .
Následující den byl pátek a já večer zasedla k PC a rozehrála své první město. V sobotu večer jsem
zkrachovala.
Jsem narozena ve znamení lva a ti se hned tak nevzdávají - i rozehrála jsem, poučena krizovým
vývojem, další město. U toho jsem vydržela asi týden.
V této době jsem začala zjišťovat, že si nemám co vzít ráno na sebe, neboť žehlička již asi 10 dní
smutně seděla na plném koši s prádlem. S myšlenkou, jak je dobře, že má rodina má plné šatníky
odsunuji koš i s žehličkou na méně viditelné místo. Abych utišila již reptajícího manžela, dávám si
předsevzetí, že budu hrát jen 3x do týdne a vařím jeho oblíbená jídla...
Vývoj hry se však náhle obrací a místo aby se město rozvíjelo a finanční prostředky přibývaly, dochází
k pravému opaku.
Kontaktuji svého známého a prosím o radu. Ten mně odkazuje na SimCity-odborníka, kterého
následně několik dní bombarduji dotazy.
V pauze, kdy odborník studoval mou uloženou hru aby přišel na chyby, kterých jsem se
dopouštěla, jsem si postupně udobřovala rodinu, všechno prádlo vyžehlila a dokonce moučníky (asi dva)
upekla.
Nakonec jsem konečně obdržela rady, čeho se mám vyvarovat a doporučení, abych začala nové
město.
Hraji již týden, město je na vzestupu, finance též . A tak se ptám - kdy končí SimCity 3000?
Aby se život mé rodiny vrátil opět do klidných, vyjetých kolejí?..
Sim City hráčka PePi
Na přání autorky tohoto článku zde neuvádíme její email ... ráda by se vrátila zpět do reality a k rodině:-)
..by Cedic
