Překládání for dummies

16. dubna… už je to tak dávno, co jsme v Real Playeru překládali menu. Teď je 9. června a seriál o překládání se vrací v plné parádě...

Než se vrhneme na další část Real Playeru, rád bych za vás udělal to, co jste měli udělat sami, a neudělali jste, tudíž mi dodnes chodí e-maily typu „Já nemůžu upravovat Quake v Notepadu???“ – totiž zopakovat si a shrnout, a trochu doplnit znalosti o překládání. Zároveň opakování rozšířím o odpovědi na často se opakující dotazy.

1) Víme, že programy pro systém Windows uchovávají menu, obrázky, dialogová okna a různá hlášení v takzvaných zdrojích, anglicky zvaných resources. Tyto zdroje mají pevně danou strukturu, určenou standardem Win32 (32-bitové aplikace pro Windows). Nacházejí se nejčastěji ve spouštěcím souboru programu, nemusejí ale být pouze tam – najít je můžeme i v doprovodných DLL knihovnách, souborech OCX… Asi nejjednodušší je, když se s programem dodává jazykový soubor (přípona LNG nebo název ve stylu JAZYK.TXT), který jenom otevřete v Poznámkovém bloku a upravíte. Jen pro zajímavost, zdroje obsahují také spořiče obrazovky (přípona SCR). Není to totiž nic jiného, než přejmenovaný EXE soubor…

2) Dále víme, že zdroje se v programu neválejí jen tak, ale jsou „šifrované“ pomocí kompilace (převedení na instrukce strojového jazyka). Abychom je mohli upravovat, musíme mít k dispozici program, který zdroje rozšifruje, plus trpělivost a slušné balení acylpyrinu. K rozšifrování se používají dva typy aplikací: resource editory a hexaditory (hexadecimální editory). Do první skupiny patří uživatelsky příjemné aplikace Restorator (shareware), Resource Hacker (freeware) a EXEScope (shareware), které zdroje načtou do přehledné stromové struktury, přičemž jejich úprava je otázkou minut. Do druhé skupiny patří už méně uživatelsky příjemné, až nepřátelsky vypadající programy, jako jsou HIEW(též pod názvem Hacker’s View, hackerův pohled - shareware), UltraEdit(shareware), český Programmer’s Wizardnebo třeba TextPad, Binary vIEW, a další. Tyto programy vám předhodí k úpravě takzvané offsety, což je, velmi jednoduše řečeno, pozice upravované části programu v paměti po načtení programu (označují se třeba A0FCC0, občas na vás něco podobného vyplivnou Windows ve své proslulé modré obrazovce). Vedle nich neuvidíte nic jiného, než změť divných čísel a písmenek – jde o informace, zobrazené v šestnáctkové (odtud hexadecimální editor – hexa znamená šest, decimální desítková) soustavě. Naštěstí jsou hexaditory stavěné částečně pro normální lidi, ne jen pro šílence, kteří si do CD-ROM jednotky odkládají pizzu (rozuměj pro programátory). Proto v mnoha z nich najdete funkci „Find string“, „Seek for text data“, apod. Ta, zjednodušeně řečeno, převede vámi hledaný text na šestnáctkovou soustavu, a když nalezenou část označíte, obvykle vyskočí okno, ve kterém můžete text přepsat.

Nevlastními bratříčky hexaditorů jsou binární editory (výše zmíněný Binary vIEW), které zobrazují ty samé nesmysly jako hexaditory, pouze ve dvojkové soustavě (šílené kombinace jedniček a nul pro šílené matematiky). S trochou nadsázky se dá říct, že nabídka File vypadá ve dvojkové soustavě třeba jako 010110, čili VYPNUTO-ZAPNUTO-VYPNUTO-ZAPNUTO-ZAPNUTO-VYPNUTO. Dělá se vám z toho zle? Usmívejte se, bude hůř…

3) Občas i nejschopnější editor zdrojů selže. Nepřekoná některou z bariér, kterou pro něj nastražili programátoři překládané aplikace. Takový pokus obvykle končí hláškou „Corrupted resource“, případně „Not PE32 Executable“, v případě EXEScope potom „__________@!“. Ne vždy hláška vyjadřuje přesně to, k čemu došlo. Corrupted resource (poškozený zdroj) je obvykle kamufláž. Vůbec nejde o to, že by byly zdroje nějak poškozeny, naopak – jsou v pořádku, ale jsou zašifrovány tak, aby jejich obsah nemohl být měněn. Nejčastější šifrovací metodou pro tyto případy je komprimace. Jednak se tím zmenší velikost výsledného souboru, a jednak se zablokují změny. Co z toho plyne? Šprti už se dovtípili – abyste mohli zdroje upravit, musíte si sehnat dekomprimátor, a až je upravíte, musíte použít původní komprimátor, který uvede data do původního stavu.

Mezi drastické dekomprimátory, které se pokusí brutálním násilím překonat kteroukoliv komprimaci, patří ProcDump (sleduje běžící procesy a dešifruje je na disk), Win32 Intro nebo funkcemi naditý Un-Pack. Méně drastickými (rozuměj pro určitý komprimátor určenými) zástupci jsou UNPE-Shield, Hvězdnými válkami inspirovaný DeYoda, trochu lakonický Bye PE-Crypt nebo UnPEPack. S komerčními, a obvykle velmi rafinovanými komprimátory si dokáže poradit DeShrink, případně jeho ruský kolega un-ASPack (pomocí něho například můžete dekomprimovat Offline Explorer), DeCrunchit a další.

Komprimátorů je také obstojné množství: ASPack, PE-Shield, Shrink… Abyste se v tom alespoň trochu vyznali, pokusím se během příštího týdne dát na své webové stránky www.nyxmedia.cz kompletní přehledy v češtině, a to včetně souborů ke stažení. Máte tedy dvě možnosti: Buď pátrat v nejistých vodách internetového undergroundu nebo poslušně počkat zhruba do příští středy, až vám to předžvýkám a přesunu na stabilní, nezavirované servery :-).

Všechny výše uvedené programy jsou určeny pro editaci pod systémem Windows95 a vyšším, přičemž hexaditory mnohdy zvládají vedle 32-bitových instrukcí také instrukce DOSové a jiné. Abych ale nebyl nařčen z diskriminace těch, kteří by chtěli upravovat zdroje programů pro Windows 3.x, tedy aplikací 16-bitových, v pohodlném prostředí, nabízím jim výborný Borland Resource Workshop, při jehož sporadickém používání zamačkávám nostalgickou slzu, neboť jsem s ním v roce 1995 prvně zkoušel experimentovat s překládáním…

Vidíte, jaké je opakování matka moudrosti? A kolik nového jste se přitom stihli dozvědět… Ale protože už je článek dlouhý jako transsibiřská magistrála, vrátíme se k Real Playeru příští týden… Slibuji :-).

Poznámka: Všechny díly seriálu seženete na www.nyxmedia.cz, a to i v PDF a CHM podobě. Můžete si je tedy stáhnout na disk a překládat, a překládat, a překládat…