Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak překládat pokud možno bez chyb?

  12:00aktualizováno  11:29
Zajímá vás, jakých nejčastějších chyb se dopouštějí překladatelé v lokalizovaných textech? Sami se chystáte něco přeložit? Potom určitě navštivte tento článek, dozvíte se spousty zajímavého a i váš názor může pomoci s tím něco udělat.

Internet a počítačové hry hýbou celým světem. To ví každé malé dítě. Ale jelikož zdaleka ne všichni vládnou některým ze světových jazyků, menším národům, kterým se jejich civilizační boj nepovedl tolik jako jejich úspěšnějším sousedům, nezbývá nic jiného, než se svého malého stádečka vybrat několik nadšenců či odborníků, kteří virtuální svět přiblíží náležitým překladem také svým soukmenovcům.

Jenomže překládat není jen tak. Tato bohulibá a především osvícenecká činnost v sobě skrývá řadu záludností; překladatelé mají totiž obrovskou moc formovat jazyk. Komenský by sice jásal radostí, je nutné si však uvědomit, že s obrovskou mocí jde ruku v ruce také obrovská odpovědnost. V tomto článečku se pokusím popsat, jakým způsobem "udělat" pěkný a snad i "zodpovědný" překlad.

Začal bych malým citátem: "Překlad může být přesný nebo pěkný".

Určitě se všichni shodneme, že jedna věc je překládat pokyny k užívání léků po chemoterapii či právnickou smlouvu fúze dvou nadnárodních koncernů, druhou věcí je překládat Puškina, harlekýnku či počítačovou hru. Zatímco v prvním případě je alfou a omegou překladu faktická, odborná a terminologická korektnost (jediná chybně přeložená fráze ve smlouvě může způsobit totální faux pass), u překladů poezie musí mít jisté předpoklady, samozřejmě kromě zvládnutí cizího jazyka, také samotný překladatel. Určitě víte, kam tím mířím. Ano, v případě překladů, jak bych to jen vyjádřil... poezie a prózy?, je alfou a omegou především, když už ne mistrovské, tak alespoň rutinní zvládnutí jazyka rodného. A kam zařadit počítačové hry? Vzhledem ke skutečnosti, že hry slouží především k zábavě, osobně preferuji překlady "pěkné".

Jak tedy udělat "pěkný" překlad?

V několika bodech se pokusím vyzvednout několik "pravidel", podle kterých se osobně řídím. Myslím, že než popisovat, jak by překladatel překládat MĚL, lepší je upozornit na chyby a vyzvednout, jak by překladatel překládat NEMĚL.

1. Správná interpretace informace

Každá věta, slovo či sousloví obsahuje informaci. Úkolem překladatele je této informaci správně porozumět, přeformulovat do rodného jazyka a předat ji dále tak, aby ji pochopili také ostatní, kterým je překlad určen.
Není asi nutné nějak zdlouhavě rozepisovat, co se stane, když informaci překladatel nepochopí. Pevně doufám, že to není případ žádného z překladatelů počítačových her a doufám, že ani překladatelů z ostatních oborů, i když některé perly z komerčních překladů jsou opravdu výblitky. Pokud však k takové situaci dojde, překlad jako takový ztrácí svou funkčnost, můžeme jej označit jako ŠPATNÝ a NEPOUŽITELNÝ. Správné pochopení původní informace je základ. Bez správného pochopení předlohy se nemá cenu pouštět do další práce.

V této souvislosti je však nutné poukázat na několik věcí.

  • Řada "neodborných" překladů (teď nemám na mysli věci přeložené amatéry, ale věci, které nevyžadují odbornost) se přece jen prolíná s obory, které nemusí být běžnému smrtelníkovi až tak dobře známy a rovněž překladatel se nemusí v daném problému orientovat. Konkrétně u počítačových her se jedná především o vojenskou terminologii od středověku až po futuristické sci-fi. V tom případě je v zájmu překladatele si tuto terminologii dohledat v knihách nebo na Internetu. Pokud to neudělá, zpravidla vznikají smyšlené a nesmyslné termíny, které třeba mají pro obyčejného člověka jistou informační hodnotu, ovšem pokud se překlad dostane do ruky člověku, kdo "ví", překladatel se rázem prezentuje jako úplný idiot. No, když ne jako idiot tak určitě aspoň jako ignorant a opravdu amatér. Už jsem ze sebe takového idiota několikrát udělal, věřte mi :-).

    Jako odstrašující příklad nechť poslouží dabing jinak vynikajícího filmu Skála (The Rock).
    Scéna ze začátku filmu, kdy se mariňáci hlásí svému veliteli:
    Aye aye, sir!
    Oko za oko, pane!

    Správně: Provedu, pane! Rozkaz, pane!

    Později, kdy agenti hlásí svému nadřízenému, co ví o Seanu Connerym:
    Ptali jsme se Lengleyho (Lengley, ústředí CIA (nebo FBI? Teď si nejsem jistý) i generála Attorneyho (general attorney - státní návladní).
    Houby Lengley nebo generál Attorney!

    Jiný příklad z filmu Die Hard (Smrtonosná past)
    Ha ha, now I got the machine gun.
    Ha ha, teď mám strojní pušku.

    Osobně bych překladateli strojní pušku otřískal o hlavu.

  • Vzhledem k frenetické rychlosti vývoje techniky a také lidské fantasie (a fantasie vývojářů her je obzvláště bohatá), vzniká denně řada úplně nových slov, termínů a pojmenování. Tyto slova nemají v češtině žádný daný termín a rovněž české ekvivalenty vznikají "za pochodu". V těchto situacích se zpravidla používá takový termín, který se doslova a do písmene "uchytí". Narazíte-li v překladu na nějaký novotvar (angličtina velmi ráda tvoří nová slova složeninami), možností je zpravidla několik:
    - Předně se ujistěte, zdali podobný termín už před vámi někdo někde nepoužil. Pokud ano, zvažte, zdali použijete "již vymyšlený" termín nebo se rozhodnete stvořit něco vlastního. Tohle je velmi ošemetná situace. Na jedné straně je dobré zůstat u toho, co už je třeba zažité (Froda Pytlíka by jako Froda Bagginse už asi nikdo neskousnul; další příklad: kniha G. Orwella Farma zvířat - hlavní prasata se jmenují v knize jinak, než byly přeloženy ve filmu, což lidi, kteří knížku četli, může mást), na druhé straně nemůžeme překladatele svazovat něčím, co udělal někdo před ním a třeba ještě špatně. Je třeba situaci dobře zvážit. Pokud si myslíte, že něco přeložíte lépe, než přeložil váš předchůdce, směle do toho. Pamatujte však, že byste neměli svým překladem nikoho zmást.
    - Pokud jde přímo o stvoření nového termínu, je to vyloženě na překladateli. Osobně dávám přednost co nejsrozumitelnějšímu českému sousloví, případně termínu, který třeba není úplně přesný, ale pro účely hry jasně a srozumitelně vystihuje, o co se jedná, nebo, pokud to jde, termín opisně vysvětlit. Dobře zvažte, zdali ponecháte slovo v původním anglickém tvaru. Jedna věc jsou vlastní jména, názvy tvorů nebo ras, ale druhá věc jsou názvy předmětů nebo nějakých obecných věci. Zvláště v tom druhém případě lze z češtiny vymačkat maximum. Chce to prostě cit. Pamatujte! Ne všichni jsou angličtináři. Je zbytečné zavádět nějaký nový úzus kvůli jediné hry.

    2. Srozumitelnost

    To, že překladatel správně pochopí význam původní předlohy, je tedy základním předpokladem veškerého překládání. Nyní se zaměříme na samotnou interpretaci.

    Jednu a tutéž věc dokáže tisíc lidí vyjádřit tisíckrát jinak. Mnohem záludnější však je skutečnost, že toto pravidlo platí i obráceně - jednu a tutéž napsanou větu je schopno tisíc lidí pochopit tisíci různými způsoby. Maximální – a tím myslím opravdu maximální – snahou překladatele je formulovat překlad tak, aby co nejsrozumitelnější co nejširšímu publiku; aby tisíc lidí pochopilo přeloženou větu pokud možno stejně. Konkrétně se jedná zvláště o nejasné vazbení přívlastků či rozvíjejících vět ve větách, které obsahují několik předmětů a není jasné, k čemu se větný člen vztahuje.

    Příklad:
    German sergeant from the third brigade who is one of the best from the battalion.
    Německý četař z 3. oddílu, který patří mezi nejlepší z celého praporu.

    - tak kdo je nejlepší z celého praporu, četař nebo oddíl?
    - všimněte si, že v angličtině se spojka who vztahuje k osobě, čili k četaři, čili z věty je zcela zřejmé, k čemu, nebo lépe ke komu, se rozvíjející věta vtahuje, zatímco v češtině ze slovíčka „který“ nic podobného bohužel nevyčteme.

    Určitě víte, o čem je řeč.

    3. Přirozenost

    Srozumitelnost a přirozenost. Tyto dvě věci by měly by jaksi logicky měly patřit k sobě. Přesto. Přirozenost je zdaleka nejzásadnějším problémem většiny překladatelů. Mnohé věty jsou přeloženy fakticky správně a jde jim i perfektně rozumět, ale... něco nám tu nehraje. Překlad vnímáme jako „divný“ nebo „kostrbatý“.

    Neobratnost překladů způsobuje hned několik faktorů:

  • doslovné překlady
    Ano, známe to všichni. Vždyť to slovo (sousloví, fráze) má přece ve slovníku jasný význam! Jenomže jedna věc je význam slova a druhá věc je kontext, či spíše kontextová fráze. Zajisté, jsou obraty, které se bez znalosti kontextu prostě přeložit nedají, protože nevíme, na co reagují a k čemu se vtahují. Přesto však často narazíme na obraty, které mají zcela jasný význam i bez kontextu a my je prostě musíme formulovat jinak.

    Příklad:
    Typickou kontextovou frází je obrat „I got it.“ nebo jen „Got it.“, kterou překladatelé často interpretují jako „Mám to.“ Pamatujme, že „Got It“ může znamenat také „Rozumím“, „Provedu“, „Jasně“ nebo třeba „Chápu.“

    Další příklad:
    Well, it’ll take longer than that to forget the helplessness I felt that night as we sped away.
    ..and the look on Robert’s face.
    Well then, it's water under the bridge.

    Víš, ještě to chvíli potrvá, než zapomenu na tu bezmoc, kterou jsem cítil, když jsme uháněli pryč.
    ... ten výraz v Robertově obličeji.
    A pak už jen voda pod mostem.


    Water under the bridge“ překládat jako „Vodu pod mostem“ určitě není nejšťastnější. V tomto případě musíme interpretovat emoci. Jasně, srozumitelně a pěkně. „Ale to už je všechno pryč.“, „Čo bolo, to bolo.“, „Ale s tím už nic nenaděláme.

    Podobný případ:
    Those day are gone. – Ty dny jsou pryč.

    Další příklad:
    You have hit the bull`s eye! - Trefil jsi býčí oko! - myslím, že "trefa do černého" je zdaleka nejlepší překlad. I když jsem se doslechl, že mezi sportovci-šipkaři se termín býčí (nebo nějaké zvířecí) oko opravdu užívá.

    Ne, tyto doslovné překlady nejsou na místě. V češtině existují mnohem trefnější, srozumitelnější a pěknější obraty, nežli tyto doslovné paskvily.

  • původní slovosledy
    Ruku v ruce s doslovnými překlady jdou původní slovosledy. Pamatujte, že anglická věta má pevně daný slovosled větných členů. V češtině však tato pravidla neplatí a proto je nutné slovosledy patřičně a citlivě upravit. Právě při striktním dodržování slovosledů nejvíce vypluje na povrch ona kostrbatost, kdy je věta 100% srozumitelná, ale zní prostě strašlivě. Není nic horšího, než číst větu a přesně si na pozadí vybavovat původní anglickou předlohu.

    Oba výše zmiňované neduhy doufám jasně ukazuje následný překlad:

    Attack. This command is generally used via the Smart Pointer over enemy units, but certain situations (e.g. attacking a neutral building) may need the use of it. The command remains valid until the enemy or the attacker unit is destroyed.
    Útok. Tento příkaz se všeobecně užívá od Smart Pointeru po nepřátelské jednotky, ale můžete to potřebovat použít i v určitých situacích (např. při útočení na neutrální budovu). Příkaz zůstane platný dokud nepřítel nebo útočníkova jednotka nebude zničena.


    Jak těmto neduhům předejít? Je to strašně jednoduché. Překlad nelze dělat rutinně a měli bychom u něj aspoň trochu přemýšlet. Dále zde platí zde úplně stejná pravidla, která nám vštěpovaly soudružky a paní učitelky ve školách při psaní slohových prací.

    Využívejte a pamatujte na:
  • bohatou slovní zásobu
  • dramatičnost
              - krátké jednočlenné věty
              - citoslovce
              - vulgarismy
              - opakování synonym
  • přirovnání
  • rčení
  • české reálie
  • gramatika!
              - naučte se y/i, s/z nebo nechte zkontrolovat
  • volnost překladu
              - zachycení informace, emoce a nálady
              - nebojte se improvizovat
              - pozor na příliš dlouhá a složitá souvětí

    Co říct závěrem? Nevím, už mě nic nenapadá. Jen se pořád nemůžu zbavit nepříjemného dojmu, že na spoustu věcí, záludností a překladatelských fintiček jsem zapomněl. Nevím, chybí vám tu něco? Klidně se vyjádřete v diskuzi pod článkem, věřím, že tímto článkem přispěji alespoň trochu ke zlepšení kvality amatérských překladatelů a že se z vás vyprofilují ti kvalitní. Po opravdu zdatných, kreativních a hlavně zodpovědných je poptávka vždy a to i u nás ve firmě.

    Robert Major
    autor je lokalizačním manažerem ve firmě Top CD a má na starosti přípravu a realizaci českých verzí her a programů. Jejich zkrácený seznam naleznete na našem serveru.

  • Autor:




    Nejčtenější

    Wondershare Filmora
    Wondershare Filmora

    Video Editor Wondershare Filmora, je program pro tvorbu videí, který vám umožní zapůsobit na každého. Čeština pro verzi 8.2.0.5 (x64).  celý článek

    ACDSee Video Studio
    ACDSee Video Studio

    Převezměte kontrolu nad svými médii s ACDSee Video Studio. I s pomocí mé češtiny do verze 2.0.0.360 (x64)  celý článek

    Lucius
    Lucius

    Lucius je kontroverzní hra s kontroverzním námětem a nám dělalo radost připravit pro vás dabing.  celý článek

    Další z rubriky

    GOM Player
    Gom Player

    GOM Player je multimediální přehrávač, který obsahuje řadu oblíbených kodeků pro přehrávání obrazu i zvuku a je bezplatný. Čeština pro 2.3.14.5270  celý článek

    Lucius
    Lucius

    Lucius je kontroverzní hra s kontroverzním námětem a nám dělalo radost připravit pro vás dabing.  celý článek

    ACDSee 10 Pro
    ACDSee Pro

    Další verze programu a tedy i čeština do ACDSee 10 Pro Version 10.3 (Build 675) (x32)  celý článek

    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.